Historie obce

"Čerpáno z Kroniky Zalužan (Jan Toman) vydané při příležitosti 700. výročí založení obce 1291-1991."

Zalužany jako samostatná samosprávná obec v letech 1848-1918

Zákon o obecním zřízení vydaný na jaře r. 1848 zrušil pravomoc dosavadních vrchnostenských úřadů ve správě venkovských obcí. Obce získaly úplnou samosprávu. Zalužany a okolní obce byly začleněny do nově zřízeného okresu mirovického. Spojená obec zalužanská, k níž patřily ještě Boješice a Touškov, měla 1208 obyvatel.

Přelom 18. stol. a 19. stol.

Období na sklonku 18.st. a celá polovina 19.st. - kromě vlastnické změny statku v Zalužanech - proběhlo bez mimořádných událostí. Po roce 1780 začala vznikat jako oddělená část vsi Zalužan skupina domkařských chalup zvané Sázky. Jako první byla r. 1770 postavena obecní pazderna. Pazderna byla používána jako místnost pro sušení a zpracování lnu a konopí.
Vesnickou samosprávu do roku 1850 reprezentoval rychtář.

Období helversonovské 1775-1805

Roku 1771 byla správa statku Zalužany svěřena manželce Františka Dionysa, vdově paní Marii Kocové, která se r. 1775 provdala za Karla Helversona z Helverheimu. Roku 1802 byl statek postoupen jejich synu Karlu Helversonovi. Jen třicetileté období helversonovského panství v Zalužanech je přímo nabité důležitými událostmi zalužanskými i veřejnými. Brzy po roce 1775 se začalo s nástavbou druhého patra na zámecké budově.

Deymové a Kocové

Po smrti hraběte Václava Vojtěcha ze Sternberku r. 1708 bylo pro velké zadlužení rozhodnuto o prodeji statku Zalužany. Obytná část bývalé zalužanské tvrze však byla v tak špatném stavu, že o ni dlouho neměl nikdo zájem. Až roku 1715 koupil statek Jan Felix Deym ze Stříteže na Táborsku.V období deymovské vlády (1715-1727) vznikly mezi Orlíkem a Zalužany další spory: hraniční, pastevní, rušení držby.

Zalužany za Sternberků

Roku 1623 byla ves koupena předním českým panským rodem Sternberků. Sternberská vrchnost však nikdy v Zalužanech nežila, jako tomu bylo vždycky za časů pánů Loubských. Obraz Zalužan z roku 1654 není příliš utěšený, přestože v té době byly největší vesnicí v celém širokém okolí.

Doba předhusitská

V 8. - 10. st. se v místě dnešních Zalužan usadil slovanský lid a založil tu osadu "za luhem" nebo "za luží". Odtud pak název obce Zalužany. Pozoruhodné je, že ve 13. stol. patřily Zalužany správou ke vzdálenému královskému hradu Kamýk nad Vltavou ( 15 km). První historická zpráva z roku 1291 je o darování vsí Zalužan a Tochovic králem Václavem II. dominikánskému klášteru v Ostrově u Davle. Významná zpráva z r.

Pravěké osídlení kraje.

Stopy dávného lidského osídlení rovinatého území kolem dnešních Zalužan dokládá osídlení kraje již v 10.st. př.n.l. Archeologickým průzkumem lokality bylo odkryto a na ploše přes 1000 m čtverečních zjištěno několik kůlových chat obdélníkového tvaru o šířce přes 5 m a délce 8,25 m až 13,5 m. Osada existovala ještě ve 2. století. Dokládá to nález stříbrného denáru římského císaře Hadriána. Tato mince a alabastrová soška byly nalezeny r. 1922 na zahradě usedlosti V.